Plusy a mínusy sourozenecké rivality
Sourozenecká rivalita neboli soutěživost je častý důvod rodičů k návštěvě psychologické poradny. Je to jev přirozený a běžný, vyplývá z pocitů ohrožení staršího dítěte, že kvůli sourozenci ztrácí rodičovskou lásku, své místo v rodině. Rodiče se běžně ptají, kdy „pořídit“ prvorozenému sourozence. Těžko říci, jaký věkový rozdíl je nejlepší. Nízký i vysoký rozdíl má své plusy a mínusy.
Výhody nízkého věkového rozdílu
Za nízký věkový rozdíl osobně považuji 1 až 3,5 roku a jeho výhody jsou tyto:
- Při dobré péči rodičů se ze sourozenců stávají opravdoví parťáci.
- Rivalita sice může být po narození mladšího bouřlivá, ale je kratší a většinou se obejde bez manipulací, kterých jsou někdy schopny starší děti.
- Starší je zvyklý od mala na přítomnost sourozence, neprožívá tak intenzivně „sesazení z trůnu“.
Za nevýhody nízkého věkového rozdílu bych pokládala snad jen kolotoč plenek, dudlíků a uspávání, který se může zdát nekonečný. Větší věkový rozdíl, tj. rozdíl větší než 4 roky má naopak tyto výhody:
- Starší dítě může pomoci s péčí o mladšího, slouží jako identifikační vzor, při dobrém vztahu se i děti s větším věkovým rozdílem stanou parťáky ve hře a společném životě.
- Rodiče mají na děti více času, mohou se jim individuálně více věnovat, nejsou tak přetíženi.
- Staršímu dítěti se zpravidla jednodušeji dá vysvětlit vše, co bude následovat po narození sourozence.
Je potřeba si uvědomit, že výše uvedené je obecného charakteru, individuální výjimky se samozřejmě najdou – např. intenzivní a dlouhá žárlivost u dvouletého dítěte. Děti jsou velmi citlivé na distribuci rodičovské pozornosti, lásky a akceptace. I když nemůžeme být stoprocentně spravedliví, je potřeba se o spravedlnost snažit tím, že přijímáme silné i slabé stránky dětí, vedeme a podporujeme je ke spolupráci, dělení a zároveň respektujeme právo na soukromí a "vlastnictví".
I sourozenecká rivalita má své výhody a nevýhody, mezi její výhody patří:
- Mezi dětmi se může rozvíjet zdravá soutěživost.
- Děti se učí přijímat odlišnosti, že někdo je jiný než já, svět vnímá jinak než já.
- Sourozenci si vzájemně testují svoje hranice.
- Učí se spolupráci a spravedlnosti.
- Učí se pravidlům a sociálním normám – pokud jsou v rodině uplatňovány obecně platné normy.
- Sourozenci fungují jako hnací motor akcí, např. když se děti nudí.
- Sourozenci jsou partneři ve hře.
- Vzniká zdravější forma koalice - „spiklenectví“ sourozenců "proti" rodičům.
- Mít sourozence posiluje pocity sounáležitosti v rodině, vědomí, že je mi sourozenec nablízku a třeba i k dispozici, když rodiče zrovna nemají čas.
- Mít sourozence ulehčuje následnou socializaci ve školce, škole.
Sourozenecká rivalita, pokud se nebudou hlídat její negativní projevy, může přinést nemalé problémy do rodičovského života. Pokud přeroste v silnou žárlivost, může kazit vztahy v rodině, zhoršovat atmosféru, rodiče se soustředí na neustále konflikty mezi dětmi a jsou z nich vyčerpáni. Hodně zmůže chování rodičů a jejich přístup k dětem. Pro rodiče je důležité si uvědomit, že sourozenecký vztah se vyvíjí a je intenzivní. Někdy si děti potřebují od sebe odpočinout. Je potřeba přijmout i negativní pocity vůči sourozenci a mluvit o nich. Důležité je respektovat osobní zóny, právo na soukromí.
Tipy, které mohou pomoci snížit vyhrocenou sourozeneckou rivalitu:
- Vnímat děti jako individuality s jejich silnými i slabými stránkami a podle toho si jich „cenit“. Při pochvale a ocenění být konkrétní, např. „Líbilo se mi, jak jsi pečlivě vymaloval/a ta okénka.“ nebo „Tenhle úkol jsi udělal úplně sám.“ Nepoužívejte nic neříkající všeobecná sdělení – jsi šikulka, jsi dobrý apod.
- Pokud se vyskytne u staršího dítěte regrese – tzn. že starší dítě vyžaduje chování a přístup rodičů jako by bylo opět miminko, je dobré tuto potřebu naplnit a na tuto „hru“ (i třeba trochu odlehčeně, ale citlivě) přistoupit. Po narození miminka poprosit rodinu, aby drobnost přinesli i staršímu, aby se mu také věnovali.
- Nesrovnávat a neporovnávat sourozence – ani když si myslíme, že nás děti neslyší.
- Věnovat dětem čas i odděleně – jednou vzít do kina staršího, podruhé mladšího.
- Jít příkladem, např. při řešení partnerského konfliktu.
- Nevyšetřovat a nesoudcovat konflikt, u kterého jsme nebyli od jeho počátku. Jinak hrozí, že se dopustíme nespravedlnosti, kterou děti vnímají velice výrazně a dlouhodobě, pocity nespravedlnosti mohou poškodit sourozenecký vztah.
- Věnovat čas, pokud možno vyváženě všem sourozencům.
- Umožnit ventilovat vztek a zlobu na sourozence.
- Oceňovat a posilovat samostatné a efektivní vyřešení konfliktů a jejich důsledků.
- Často se potkávám s tím, že dospělí chtějí po dětech to, co sami neumějí – tedy aby ovládali své emoce, komunikovali efektivně, nehádali se. Těžko se to pak může vyžadovat po dětech.