Proč je otec pravý a matka levá?

Zakrytá polovina obličeje? Proč? Co symbolizuje? Skrývání a odhalování. Skrývala jsem jednu polovinu sebe.

Lidský jedinec vzniká spojením spermie a vajíčka. Splynutím mužské a ženské buňky. I náš mozek je tvořen dvěma polovinami. Jednu polovinu mozku tvoří pravá mozková hemisféra, „ženská“, druhou polovinu představuje levá mozková hemisféra neboli „mužská“.

• Pravá mozková hemisféra představuje ženskou energii. Vztah k ženám, k matce, k domovu. Symbolizuje intuici, city, tvořivost, fantazii, symboly, hudbu, vnímá celek, prostor. Souvisí s projevy levé poloviny těla.
• Levá mozková hemisféra představuje mužskou energii. Vztah k mužům, k otci, k práci. Symbolizuje analytické myšlení, vnímá čas, souvisí se strachem. Souvisí s pravou stranou těla.

Každá z hemisfér ovládá opačnou polovinu těla. Nejen polovinu obličeje, ale celou opačnou polovinu těla. V pravé polovině obličeje se tedy zrcadlí otec, v levé polovině obličeje matka.

Všimli jste, že jedna polovina vašeho obličeje není naprosto identická s druhou polovinou? Pokud byste vytvořili zrcadlový obraz jedné poloviny vašeho obličeje a tyto dvě identické poloviny spojili, zjistili byste, že se díváte na někoho jiného. Ve vašem obličeji se zrcadlí vliv mámy, to je levá polovina obličeje, a vliv otce, to je pravá polovina obličeje.

Vyrůstala jsem v úplné rodině. Měla jsem oba rodiče, dva mladší sourozence. Všechno se tvářilo normálně. Ale něco nebylo normální. Když jsem měla reagovat na nějakou situaci, měla jsem projevit své city, neudělala jsem to. Něco uvnitř mě mi nedovolilo projevit se naplno. Něco mě zastavilo.

Tenkrát jsem neuměla situace vyhodnotit. Netušila jsem, že existuje něco jako mozkové hemisféry, které řídí projevy našeho těla. Jen jsem si připadala divná. Netušila jsem, že moje zvláštní chování bylo výsledkem vlivu matky a otce na můj život. Říká se, že matka je vždy jistá. S mým otcem to tak nebylo. Svého biologického otce jsem neznala.

Od okamžiku, kdy jsem se dověděla, že nežiju se svým biologickým otcem, jsem zatoužila po tom, jej najít, potkat se s ním. Protože s ním máma neudržovala kontakt, nedovedla mi říci, jak bych ho mohla kontaktovat.

Po letech hledání jsem zjistila, že otec žije v Německu. Kontaktovala jsem ho. Bohužel otec měl jiný názor na svůj otcovský podíl na mém životě. Několik mých pokusů o setkání zůstalo bez odezvy.

Po jeho nepochopitelných reakcích jsem došla k závěru, že má obrovský strach. Věděl, že někde zanechal své nevyřízené účty. Možná si myslel, že ani neexistuju. Možná si myslel, že moje máma, jeho dřívější partnerka, byla stejný srab jako on. Že se k problému postavila zády.

Byl 45 let přesvědčen, že se mu jeho minulost podařilo uzavřít tím, že opustil tehdejší Československo. Důvodem pro opuštění státu jsem samozřejmě nebyla jen já, ale jeho postoj ke komunistickému zřízení. S tím se vyřešil i jeho problém s jeho možným dítětem. A najednou se mu ozývá neznámá, zapomenutá dcera. Chápu ho.

Vím, že ho k setkání nepřinutím. Ale už se tím netrápím. Svou pravou polovinu těla jsem vyléčila. A co s tou levou?

Vydala jsem knihu, která popisuje celý můj příběh, jak rozhodnutí mámy a táty, ovlivnilo můj život a hlavně práci. Po prvním představení své knihy veřejnosti jsem byla nadšená. Kniha samozřejmě putovala k mámě, i k tátovi do Německa. Musela jsem si připustit, že oni tak velkou radost neprožívali. Otec se ani nenamáhal reagovat a mě čekala dlouhá cesta s mámou.

Bohužel moje máma v knize inspiraci ani motivaci nenašla. Možná je to první máma, která není pyšná na svou dceru, že napsala vlastní knihu. Po přečtení knihy byla rozčilená, cítila se ukřivděná, jak jsem si mohla dovolit vypustit do světa své pocity. Zase to projevování pocitů. Držet vše pod pokličkou, nepustit ven své pocity. Popírat samu sebe.

Z jejího pohledu vůbec nešlo o mé pocity, ale o její minulost, kterou neměla zpracovanou. Rok od vydání knihy, nechápe, že kniha odkrývá mou duši a ne její. Naše rozhovory jsou stále opatrné, aby její psychika neutržila další šrám.

Levá polovina těla, tedy pravá mozková hemisféra se začala ozývat. Postavit se čelem tomu, že mám po mnoha letech jiný názor než moje máma a že si ho dovoluji prezentovat, že svůj názor a pocity otevřeně ventiluji. A dokonce formou knihy, kterou si mohl každý přečíst. „Co se doma uvaří, to se doma také sní“. Znáte to také? Strach, co si o vás někdo pomyslí? Strach a předsudky.

Jaké je z toho ponaučení?

Když po něčem toužíte, nesmíte se nechat odradit a vzdát to.

Snažte se, dokud vaše levá a pravá hemisféra nebudou v rovnováze.

• Když budete celý život brát ohledy na někoho jiného, budete vždy na posledním místě. Pořád budete upřednostňovat postoje a pocity někoho jiného, abyste někomu neublížili, a budete se zbytečně trápit. Vaše dvě poloviny nebudou v souladu.
• Pokud si potřebujete udělat ve svém životě pořádek a váháte, abyste svým krokem někomu neublížili, doporučuji vám zvážit si, jaký je důvod tohoto kroku. Jdete do toho s čistým svědomím nebo je v tom úmysl to někomu spočítat? Pokud budete chtít někomu ublížit, zákon karmy bude nekompromisní a vše se vám vrátí i s úroky.
• Pokud lidé ve vašem okolí přijmou váš čistý počin negativně, vezmou to osobně jako moje máma, je to jejich postoj. A ten mohou změnit jen oni sami.
• Můžete sledovat řeč svého těla.
• Trápí vás něco na pravé straně? Odpovědi hledejte v levé mozkové hemisféře, ve vztahu k tátovi, k mužům obecně, k práci, k logice.
• Pro levou strana těla hledejte odpovědi v pravé mozkové hemisféře, ve vztahu k mámě, k ženám, k domovu, k emocím.

Až najdete, kde vám to pokulhává, rozhodněte se, co s tím můžete udělat. Zvažte své možnosti a hledejte svou rovnováhu. Pochybujete, zda jste se rozhodli správně?

Rozhlédněte se doprava, potom doleva a uvidíte, jak vám tělo odpoví.

Otázky k zamyšlení

• Jaké chcete mít výsledky ve své práci?
• Jaké chcete mít výsledky ve svém životě?
• Jaké „pravdě“ o sobě věříte?
• Potřebujete ji změnit?