Komunikace v partnerském vztahu
V partnerském vztahu je potřeba mluvit. Důležité ovšem je, jakým způsobem komunikace probíhá. Pokud spolu nejsou partneři schopni mluvit, nebudou spolu schopni ani žít. Jaké jsou nejčastější chyby a jak vypadá zdravá komunikace?
Nejdříve se podívejme na nejčastější „komunikační zlozvyky“.
Komunikační zlozvyky
1. S partnerem jako s dítětem
Neustále svému partnerovi radíte, doporučujete, kontrolujete, připomínáte, varujete, co by měl a neměl dělat. Nepochybně to s ním myslíte dobře, ale vlastně se neustále stavíte do pozice toho chytřejšího, zkušenějšího, rozumnějšího - prostě toho, kdo ví všechno nejlíp. V partnerovi tak neustále vyvoláváte pocit méněcennosti. Tímto svým chováním mu neustále dáváte najevo, že zpochybňujete jeho schopnosti a nedůvěřujete mu.
2. Útočení nepříjemnými otázkami
„Proboha, to nevidíš, že je plný dřez?!“ nebo „Ty jsi na ten úřad ještě nezavolala?“ O věci nežádáte, ale útočíte pomocí nepříjemných otázek, zároveň partnera kritizujete a dáváte mu najevo, že selhal nebo je úplně neschopný. Jde o jasnou manipulaci, s cílem v partnerovi vyvolat pocity viny. Jistě by stačilo říct: „Mohl bys, prosím, naložit nádobí do myčky?“ nebo „Mohla bys prosím co nejdříve zavolat na ten úřad?”
3. Žádání rozkazem
Komunikace probíhá formou oznámení, rozkazů, instrukcí. Chybí snaho o oboustranně rovnocenný rozhovor, zájem o názor a vyslechnutí toho druhého, ochota k diskusi nebo kompromisu. Jen strohé příkazy a oznámení, s nimiž nemá ten druhý šanci pohnout. „Vynes koš.” Hotovo. Jde opět o projev nadřazenosti a neúcty. Možná se tomuto stylu komunikace některý partner pro klid v rodině podřídí, ale samozřejmě se necítí dobře, trpí tím jeho ego i sebevědomí.
4. Dalším zlozvykem je ironie a shazování - „To ses zase vyznamenal.“ nebo výčitky a obviňování - „Ty jsi zase (vždycky, nikdy, pořád)...“ Opět jsou výrazem mocenského nerespektujícího postoje. Jsou neefektivní, protože když se partner cítí ohrožen (a tyto způsoby ohrožují především pocit vlastní hodnoty), jeho energie se soustředí na vlastní obranu. Proto se nemůže zabývat tím, co udělal nesprávně a co by měl napravit.
A jak komunikovat „zdravě“?
Partnerská komunikace by se měla řídit několika základními pravidly. Jen při jejich dodržování bude dlouhodobě udržitelná, konstruktivní a oběma stranami vnímána jako příjemná.
1. Respektujte se a mějte k sobě úctu. I nepříjemné věci, negativní pocity, obavy a zklamání lze vyjadřovat nezraňujícím a „férovým” způsobem – bez vyčítání, nadávání, ponižování.
2. Mluvte o svých pocitech a myšlenkách. Když přímo vyjadřujete své pocity a potřeby, vyhýbáte se obviňování a výčitkám. „Jsem naštvaná, když se mnou nemluvíš,“ je pro partnera přijatelnější než „štveš mě, když se mnou nemluvíš.“
3. Hovořte o konkrétních situacích nebo událostech. Vyhýbejte se zobecňování - nepoužívejte slova jako „vždycky“, „nikdy“. „Už měsíc jsme spolu večer nikde nebyli,“ odpovídá skutečnosti více než: „Nikdy nikam nechodíme". Zobecňování obvykle vyvolává okamžitý nesouhlas a odvádí pozornost od vlastního obsahu konkrétní situace.
4. Buďte čitelní. Při komunikaci s partnerem dbejte na to, aby věděl, na čem vlastně s vámi je. Když s něčím ve vztahu souhlasíte, říkejte Ano a pokud nesouhlasíte, říkejte Ne. V tu chvíli neříkejte „možná, uvidíme, snad, asi, nechám si to projít hlavou…“
5. Jako partneři jste si v komunikaci rovni. Nikdo z páru nemá mít navrch. Komunikace není soutěž s cílem porazit protivníka, je to „týmová” spolupráce.
6. Držte emoce na uzdě. Každý by měl mít možnost vyjádřit se bez křiku a výčitek. Důkladně zvažte, co se chystáte vyslovit - obzvlášť pokud máte tendenci rychleji mluvit, než myslet. Počítejte do 10, abyste nevyřkli věci, které by vás mohly později mrzet. Jednou vyslovená slova už totiž nejdou vzít zpět a někdy ani dobře míněná omluva nedokáže situaci napravit.
7. Spolu s kritikou i chvalte. Negativní komunikace musí být vyvážena, resp. převážena tou pozitivní. Víte o tom, že odborníci doporučují poměr - 4 pochvaly: 1 kritika? Pokud by totiž ve vztahu převažovala kritika, mohl by partner dojít k závěru, že není pro vás dost dobrý. Pokud se partnerovi něco povedlo, něčím vás potěšil nebo vám s něčím pomohl, pochvalte ho – neberte to jako samozřejmost, kterou přejdete mlčením.
8. Nesnažte se partnera „převychovat”. Nehodnoťte a nekritizujte. Zkuste se na situaci podívat z jeho úhlu pohledu.
9. Mluvte teď a tady, nezametejte problémy pod koberec. Nečekejte, až problém vyšumí – často se jen přechodně zklidní, aby později vyplul na povrch v ještě intenzivnější podobě.
10. Mluvte s partnerem tak, jak byste chtěli, aby on mluvil s vámi.
11. Když něčemu nerozumíte, zeptejte se. Nečtěte myšlenky a nechtějte ani od svého partnera, aby on četl ty vaše.
12. Mějte na paměti, že komunikovat neznamená jen mluvit, ale také poslouchat!
Pamatujte na to, že zdravá komunikace je základem zdravého partnerského vztahu. Je tím, co vás jako partnery spojuje. Pokud víte, co se vašemu partnerovi honí hlavou, z čeho má radost, jaké jsou jeho plány, co si přeje i co ho trápí, dává vám to možnost opřít se o něj stejně jako být mu oporou.
A jaká je komunikace ve vašem vztahu? Co můžete pro její lepší průběh zlepšit už dnes?