Hledání životní rovnováhy: Jak jsem nacházel a ztrácel svůj střed
Jazýčky vah se spojily a nacházím svůj střed. Nevychyluji se k žádnému extrému. Dostávám stejně, jako dávám. Když jsem ve svém středu, stojím vzpřímeně a pevně. Cítím rovnováhu. Nic mě nemůže porazit, protože mám stabilitu
Rovnováha v životě se týká všech oblastí života. Ať už jde o vztahy, práci, peníze i zdraví.
Životní rovnováha znamená žít podle svých životních hodnot
Každý z nás vyznává určité životní hodnoty, ať si je člověk uvědomuje, nebo ne. Když podle svých životních hodnot nežijeme, nejsme ve svém středu, vychylujeme se z něho. Dáváme víc, než přijímáme. Nebo máme pocit, že dáváme víc, než přijímáme.
Životní hodnoty vyznáváme každý jiné a máme také každý jiný jejich žebříček. Životní hodnota nemusí být vždy kladná ve všeobecném vnímání. Co je pro někoho životní hodnotou, pro druhého může být neodpustitelné.
Můj příběh životní rovnováhy
Žil jsem velmi dlouho s životní hodnotou pod názvem: „Bohémský život.“ Nefungovaly mi vztahy, peníze jsem rozházel. Zodpovědnost byla nulová. Dokonce mě můj starší bratr na začátku 90. let dokopal ke své daňové poradkyni, abych začal plnit daňovou povinnost. Zlobil jsem se na něj, že se moc stará. Dnes mu jsem moc vděčný.
Proč to píšu? Protože jsem vyznával především hodnotu „bohémský život,“ a vše, co se s ní neslučovalo, mě vyvádělo z rovnováhy. Ať už to byly vztahy, peníze, nebo jiná zodpovědnost. Kdekdo by na mě mohl hledět jako na špatného, nezodpovědného člověka a je to logické, protože sám vyznával jiné hodnoty. Takový člověk by mi mohl říct: „Ty nejsi v rovnováze, protože žiješ v extrému.“
Nebylo to tak. Žil jsem v rovnováze, jen můj střed byl posunut – můj střed byl totiž v extrému. Můj střed byl totiž jinde, než ho měla většina lidí. Žil jsem tady a teď, nezajímalo mě, co bude zítra, jenže jsem žil bez cílů, plánů a bez zodpovědnosti. Do nerovnováhy jsem se dostal vždy, když jsem měl projevit zodpovědnost. Když jsem se například zamiloval, nebo se mi narodily děti, nebo jsem měl platit daně. Abych se opět dostal do rovnováhy, do svého středu, začal jsem s nevyvážeností bojovat. Takže jsem od zodpovědnosti utíkal, útočil, nebo jsem dělal mrtvého brouka, tedy ustrnul.
Zlom nastal, když jsem opustil své druhé dítě. Opět jsem utekl do svého středu „bohémského života,“ ale tentokrát jsem se v něm necítil dobře. Můj střed, na který jsem byl zvyklý, se totiž posunul díky mým dětem, které jsem miloval. Bylo mi 33 let. A začal jsem hledat jiný střed, abych se opět dostal do rovnováhy. To vše jsem dělal v té době ještě nevědomě. To, co jsem najednou cítil, se neslučovalo s mou hodnotou „bohémského života“. Necítil jsem se už ve středu „bohémského života“ dobře. Své děti jsem miloval, a přitom jsem je opustil. Začal jsem tedy svůj život přehodnocovat, začal jsem posouvat svůj střed hodnot.
Musím přiznat, že mi to trvalo opravdu dlouho. Trvalo mi to 11–12 let, než jsem opět našel svůj střed, rovnováhu a začal žít opravdu podle svých nových životních hodnot. Tak dlouho to trvalo proto, že jsem svůj život nežil vědomě. Nevěděl jsem to, co vím dnes. Nevěděl jsem, jak funguje mozek, jak pracovat s emocemi, jak pracovat se svými myšlenkami, pocity i s rozhodováním.
Chcete mít v životě rovnováhu?
Pak žijte svůj život podle svých životních hodnot. Pokud se vám to podaří, budete stejně dávat i přijímat. Když podle svých životních hodnot nežijete, máte pocit, že dáváte víc, než dostáváte. Nejste v rovnováze a máte ve svém životě dilemata. Děláte něco, co dělat nechcete.
Co pro to můžete udělat?
- Uvědomte si, co je ve vašem životě to nejdůležitější. Napište si vše, co vás napadne, a přiřaďte všem oblastem určité číslo. Vytvořte si žebříček svých životních hodnot.
- Máte žebříček svých hodnot? Opravdu žijete podle svých životních priorit?
- Jak to můžete postupnými kroky změnit?
- Změňte to.