Moje vzdělávání

Cesta do nevědomí za archetypy

Vydejme se zpět v čase na jednu z křižovatek, která rozdělila dva významné psychoanalytiky - Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. Dnes po Jungově cestě kolektivního nevědomí. Co se skrývá pod tímto protipólem vědomého systému společenských hodnot a norem?

Říkáte si, proč je v úvodu znělka Disney? Pak trpělivě čtěte dál, určitě se to dozvíte.

PSYCHOANALÝZA

Vznik psychoanalýzy by se dal vystopovat zpět v čase, a to ve Vídni na přelomu 19. a 20. století, kde moravský rodák Sigmund Freud působil jako lékař. V začátcích byla považována za subjektivní pavědu. Od této doby prošla přirozeným vývojem a štěpila se více směry, které z ní vytvořily spíše soubor několika velmi propracovaných teorií, než-li jeden ucelený koncept. Různé psychoanalytické směry, které se mohou vzájemně vylučovat, nakonec dozajista propojuje jedno, a to je jejich hloubkový přístup k psychice.

Přestože může působit dojmem, že je v 21.století odbornou veřejností více opomíjena, než-li brána k užitku, svým důrazem na sebepoznání může být stále vhodným nástrojem podporující rozlišovací schopnost, jak lépe reflektovat sebe a své okolí.

Analytické psychologii nelze upřít jedno, a to je historický krok, kdy jako první do psychologie přišla se změnou, že je více nutné naslouchat tomu, co klient říká, než-li mu ihned nasazovat medikamenty. Přestože se tento článek nevěnuje žádnému z terapeutických využití této teorie, nese s sebou jedno upozornění.

ROZDĚLENÍ

1. V topografické rovině podle Freuda považuje psychoanalýza za základ osobnostních motivací a psychiky, že naše "Já" není pouze vědomé, ale dělí se na tři vrstvy:

  • Vědomí, které je úzce spojeno s částí osobnosti, kterou jedinec vnímá, uvědomuje si ji a přemýšlí o ní.
  • Podvědomí, může splývat s nevědomím. Obecně sem můžeme zařadit zapomenuté zkušenosti, prožitky a rozhodnutí, které si najednou vybavíme. Je silnější než vědomí, proto je tak důležité pracovat se SEBEREFLEXÍ.
  • Nevědomí, je podle dnešní kognitivně-behaviorální psychologie tenký led, ale dalo by se popsat jako změť nejrůznějších neorganizovaných dějů. Od instinktivních a vrozených procesů, po ty zautomatizované jako je např. jízda na kole. Drží se v něm však i takové informace, které nebyly zachycené vědomím => pozor na podprahovou reklamu.

Jedna z teorií tvrdí, že vědomá část našeho mozku produkuje menšinu psychické aktivity. Podle českého psychiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc. jsou vědomá dokonce pouhá 2 % naší psychické aktivity. Ať je to procentuálně více, či méně, nezpochybnitelně mají emoce prostor v našem rozhodovacím procesu.

2. Freudova psychoanalýza dále koriguje předešlé ve strukturální rovině a je rozdělena do tří složek:

  • ID, nebo-li "Ono" je pudová část naší osobnosti toužící po slasti a uspokojení pudových potřeb.
  • Ego, racionální část naší osobnosti hledající kompromisy mezi vnějším světem a touhami. Zjednodušeně poskytuje překlenovací můstek mezi ID a Superegem.
  • Superego, je složkou umožňující nám vnímat co je správné a co není. Pohled na naše ideální já, které se řídí principem dokonalosti. Zde se vlivem socializace a výchovy časem projevují námi ukotvené hodnoty.

KŘIŽOVATKA

Neshod mezi Freudovským a Jungiánským pojetím analytické psychologie bylo v průběhu času více. Jung například nekladl takový důraz na vliv pudů v jednání jednotlivce, ale především se lišili svým pojetím nevědomí. Kde Carl Gustav Jung předpokládal existenci tzv. kolektivního nevědomí a archetypů, Sigmund Freud neviděl takový užitek.

Tyto archetypy jsou společné pro všechny jednotlivce a jsou zdrojem konceptu, který by se dal nazvat jako společná synchronicita. Zjednodušeně jsou to jakési společné kolektivní vzorce psychologického vnímání světa a symbolů na nevědomé úrovni.

„Dokud neučiníte nevědomé vědomým, bude to řídit váš život a vy to budete nazývat osudem.“

Carl Gustav Jung

C.G. JUNG A JEHO ZÁKLADNÍ ARCHETYPY

  1. Stín je obdobou Freudovského ID. Zde se projevuje evoluce a naše energie k přežití. Je to naše instinktivní nebo-li zvířecí stránka osobnosti. Může být kreativní, ale také destruktivní.
  2. Persona je maska, kterou se jedinec prezentuje světu. Jako herec hraje svou roli, aby byl viděn a vnímán tak, jak chce on sám. Skrývá své pravé já. Právě Persona může být bariérou při vyplňování osobnostních testů, protože jako lidé máme tendence vidět sebe samotné zidealizovaně. Bez dostatečné sebereflexe a opakování nám může být jakýkoliv TEST k ničemu.
  3. Anima & Animus, zajímavé archetypy odrážející biologické pohlaví. Zrcadlí nevědomé ženské aspekty v psychice mužů a mužské aspekty v psychice žen. Jsou to postoje a chování na základě staletí společného soužití.
  4. Velké Já, konečně to nejdůležitější pro seberozvoj. Velké já je podle Junga konečným cílem každého jednotlivce. Dosáhnutí, stejně jako za pomoci seberealizace, svého pravého sebe sama.

BUDOUCÍ UŽITEK

Ačkoliv je v 21. století řada jeho myšlenek považována za přežitek a jeho práce zužována pouze na to, že dal Carl Gustav Jung svým dílem za vznik pojmům jako introverze nebo extroverze, identifikoval také čtyři základní kognitivní nebo-li poznávací funkce, jimiž jsou:

  1. myšlení
  2. cítění
  3. vnímání
  4. intuice

Rozdělení kognitivních (poznávacích) funkcí je velmi užitečné při obsazení pracovních míst, ale také ve vztazích k vzájemnému porozumění. Věděli jste, že při interakci dvou a více lidí může konflikt přinášet trvalá pozitiva, protože platí:

  1. společný úhel pohledu => SOUSTŘEDĚNÍ,
  2. opačný úhel pohledu => KREATIVITA?

Na Jungově celoživotní práci, která je mnohem bohatší než tento příspěvek, mohli později nejen psychologové jako Hans Eysenck nebo Raymond Cattell, ale i spisovatelé, či další tvůrci postavit své modernější teorie a inspirovat svá díla. Jeho základy se ostatně projevily také například v osobnostním testu u "Principu 5 kroků k růstu".

Z výše zmíněných 4 archetypů později Jung rozvinul dalších 8. Těchto 12 archetypů se s ekonomickým vývojem byznysů mohli chopit marketéři různých institucí, reklamní společnosti, konzultanti či samozvaní "brand-manažeři". Na příležitosti, které tyto archetypy přináší, mohli vybudovat své podnikání. Většina z nich totiž ví, že emoce prodávají a na přesyceném trhu nestačí pouze užitečný produkt.

"Vesmír vám nedluží pocit naděje."

Richard Dawkins

ARCHETYPY V PRAXI

Na všechny instituce dnes nelze pohlížet pouze jedním úhlem pohledu a výše zmíněné není pravidlem. V prezentaci instituce lze vypozorovat více než-li pouze jeden archetyp, a ty se v sobě navíc vzájemně prolínají.

Jeden konkrétní archetyp však většinou bývá dominantní. Světové firmy, politické strany, či sportovní kluby zkrátka s využitím nevědomí spotřebitele umí uceleně pracovat. 

Archetypální teorie pracující také s identitou, hodnotami a touhami, daly inspiraci pro vznik dnešním 12 archetypům brandu. Instituce ji využívají k efektivnější komunikaci své identity a k řízení své značky. Díky emočnímu propojení s motivacemi a hodnotami svých spotřebitelů nebo voličů, získávají vyšší pravděpodobnost dlouhodobého vztahu.

  • Jsi nezkrotný rebel? To tě bude pravděpodobně zajímat identita firmy Harley Davidson.
  • Jsi sportovec, který miluje výzvy vedoucí k výhře? Pak pro tebe bude dobře srozumitelná identita firmy Nike.
  • Jsi snílek upřednostňující mír, bezpečí a vyšší smysl? Touto identitou se šikovně prezentuje firma Dove.
  • Jsi rozený vůdce, který má rád věci pod kontrolou? Identita švýcarské firmy Rolex by pro tebe mohla být to pravé.

12 archetypů brandů + 12 motivací

  1. Rebel - Osvobození a nespoutanost
  2. Kouzelník - Moc a přesah
  3. Hrdina - Vítězství a mistrovství
  4. Milovník - Intimní propojení
  5. Bavič - Radost a zábava
  6. Jeden z nás - Patřit do komunity
  7. Pečovatel - Péče a služba druhým
  8. Vůdce - Kontrola a vedení
  9. Tvůrce - Tvorba a inovace
  10. Snílek - Bezpečí a mír
  11. Mentor - Pravda a poznání
  12. Dobrodruh - Objevování a svoboda

Udělej si následující test k inspiraci:

  • Zjednodušený test v českém jazyce ZDE
  • Zjednodušený test v anglickém jazyce ZDE

Příkladem nezdravého užívání archetypu "Kouzelník" jsou paranormální řemesla. Příkladem zdravého užívání archetypu "Kouzelník" je společnost Disney. Hlas této společnosti je tajemný, znalý a uklidňující. Kdo by se již při úvodní znělce necítil jako u vstupu do magického světa? Disney rozvijí svou vizi, kterou dále žije.

Není ti to povědomé? Myslím, že není nutné představovat Disneyovské motto: 

“WHERE DREAMS COME TRUE”

- Walt Disney

UPOZORNĚNÍ

Důvěřovat, ale zpochybňovat je racionální. Žijeme v přebytku informací, a tak je předešlé tvrzení dokonce velmi důležité. Opatrně na ty horoskopy, kartářky, jasnovidce a další paranormální řemesla, která kombinují systém archetypů s chladným čtením. Přestože v některých případech může víra léčit, její možnosti jsou omezené. 

Díky podobným manipulacím se můžeme velmi snadno stát obětí tzv. Barnumského nebo-li Forerova efektu, který masíruje naše nevědomí.

Tento výše zmíněný efekt je bohužel hmatatelným důkazem toho, že je často jednodušší uvěřit podvodníkovi, který má zázračný recept na každý problém, než-li odborníkovi. Tito lidé využívající naše emoce, mohou v naší psychice dlouhodobě nadělat více škody, než-li užitku. Je realističtější přijmout fakt, že občasnou nejistotu prožívá v nějaké podobě každý, protože ta je přirozenou součástí lidské existence a tvořivosti. 


A CO VY?

  • Jaká je Vaše hodnota číslo jedna?
  • Jaká je Vaše oblíbená značka nebo výrobek?
  • Jaký archetyp dle 12 brandů vám vychází nejčastěji?

 

Odměnit autora
Tvoř svou budoucnost