Nulový bod

Zjistil, že bylo už před lety zrušeno. Nepodařilo
se mu ani najít osoby, které se na výzkumu podílely. Tenkrát ještě se nepoužíval internet, takže kdo
chtěl zamést všechny stopy o tomto výzkumu, tak se mu to dokonale podařilo. Někdo si dal
setsakramentskou práci, aby výsledky výzkumu zahladil. Že by tedy existovala energie, o které stále
nic nevíme, respektive nemáme vědět?
Toto téma znovu u mne ožilo v souvislosti s tachyonovou energií. O tachyonu se hovoří v souvislosti
s nulovým bodem. Tachyon je hypotetická všudepřítomná částice, která se pohybuje rychleji než
světlo. Zatím se za nejmenší částice považovaly fotony. Z pohledu současné fyziky nemohou takové
částice existovat, nemají totiž žádnou frekvenci. Hovoří se o nich hypoteticky s tím, že mají negativní
hmotnost a čas běží pozpátku. Tyto hypotetické částice mají potenciál vytvářet harmonické struktury
od fyzické po jemnohmotnou úroveň a vrátit formy do původního stavu. Dodávají jen tolik energie,
kolik je potřeba k uvedení do vyšší rovnováhy jak na duchovní úrovni, tak i na úrovni formy. Energie
tachyonů je tedy zcela bezpečná a nemůže nic pokazit.
Považovala bych to za něco ezoterického, ba za šarlatánství. Nebýt toho, že na trhu si můžeme koupit
tachyonizované výrobky a zkoušet si jejich účinnost. Jsou to výrobky z přírodních materiálů, které
prošly čtrnáctidenním procesem tachyonizace v přístroji, vynalezeném americkým vědcem Davidem
Wagnerem. Tento proces je proměnil na submolekulární úrovni tak, že se staly anténou tachyonové
energie. Mohou tedy čerpat z pole nulového bodu potřebnou energii a informace, které se pak
za účasti SOEP – mění a tvoří tvary všeho druhu – převádějí do hmotné podoby. Tachyon lze
definovat jako hypotetickou částicí, která se pohybuje rychleji než světlo. Tedy rychleji než foton.
Nemůžeme tuto energii zaznamenat pomoci dosud známých přístrojů, protože nemá žádnou
frekvenci. Jsme však s touto energií propojeni – všechny částice našeho těla i světa kolem nás s tímto
polem neustále komunikují, předávají mu informace a čerpají z něj podněty. V tomto poli jsou totiž
uložené informace o ideální podobě i o veškerém potenciálu a možnostech všech bytostí a všech
forem celého vesmíru. Prostřednictvím tachyonů vytváří harmonické struktury a to od fyzických až po
jemnohmotné úrovně. Kdyby svět dokázal být stále a v plném spojení s polem nulového bodu,
neexistovaly by disharmonie ani nemoc. Je to troufalé tvrzení, ale dovedete si představit, že kdyby tu
existovala síla, která by v nás neustále vyvolávala a uchovávala řád, harmonii, klid, jednotu a
celistvost, měli bychom důvod zabývat se nepravostmi světa?.
O tachyonech už něco víme díky Teslovi a Einsteinovi a s nimi dalším vědcům, kteří jsou ověnčeni
Nobelovými cenami. Přemýšlejí, jak vzniká a funguje hmotný svět. Díky fyzice – často s přívlastkem
kvantová – mohu jako nevědecký laik se snažit pochopit i to, co bylo první – slepice nebo vejce?
Stejně tak pro mne byla fascinují informace o Teslově skříňce malých rozměrů, která aniž by byla
napojena na nám dosud známý zdroj energie, produkovala tolik energie, že poháněla automobil až
stotřicetikilometrovou rychlostí. Věděl tedy Tesla víc o tom, že vše hmotné vzniká díky nulovému
bodu? Znal tedy princip antény, která by přitahovala tachyonovou energii z vesmíru a měnila své

frekvence, které už dokážeme měřit a používat? Je to tedy ta energie, která už existuje dřív než se
objekt materializuje? No není to Boží, jestli svět může existovat na základě energie, která prostupuje
celým vesmírem a jejíž základem je řád a harmonie a je nevyčerpatelná? To pak vysvětluje i ty
zázraky, proč se někteří lidé dokáží uzdravit z těžkých nemocí, proč se někdo uzdraví a jiný se nezbaví
své chronické nemoci.
Zdá se, že stvořitel naplánoval vesmír jako dokonalou dokonalost. Když něco pokazíme, může se to
napravit. Místo chaosu je možný návrat k vesmírnému řádu. Zdá se, že toho stále víme málo.
„Stvořitel“ nám dal těžký úkol: najít a udržovat harmonii a řád v chaosu světa. Dal nám také
svobodnou vůli, abychom si vybrali z nespočtu cest, z nekonečných možností. Měl nebo má i smysl
pro humor – nechce, abychom se tady nudili. V nulovém bodě neexistuje čas ani prostor, jen věčnost.
A pokud to nepochopíme, můžeme se stále vracet a vracet, zkoušet to znovu a znovu. Dá nám
příležitost začít od nuly. Jsme jako žáci, buď propadneme nebo postoupíme.