Jsou velryby pro oceány důležité nebo jsou jen největším žijícím druhem na světě?
Velryby údajně brázdily oceány již před miliony lety. Kolik toho ale o velrybách víme? Jsou velryby pro svět důležité nebo jsou jen krásným dědictvím historie této planety? Podívej se na video a pusť si k tomu zároveň i komfortní audio!
Velryby patří k nejstarším a k nejinteligentnějším žijícím živočichům na naší planetě. Jsou největším živočichem tohoto světa, a i když žijí v moři, nepatří mezi ryby. Jsou to teplokrevní živočichové, dýchají vzduch pomocí plic, rodí mláďata a patří mezi savce.
Největší velrybou je Plejtvák obrovský. Dorůstá do délky až 30 metrů a váží až 200 tun. Jeho jazyk váží 4 tuny. Plejtvák obrovský je pravděpodobně úplně největším živočichem, který kdy na naší planetě žil a byl tady mnohem dříve než člověk.
Plejtvák obrovský
Plejtvák obrovský je schopný ve vodě vyvinout rychlost až 50 km v hodině. Může sestoupit do hloubky přes 400 m a vydrží tam hodinu i déle. Živí se mořským planktonem. To znamená drobnými korýši, měkkýši a malými rybami.
Plejtvák je schopen najednou nabrat do tlamy až 120 tun vody. Jeho kostice zachytí mořský plankton a propouští nabranou vodu zpět do moře. Jeden plejtvák denně pozře až 40 milionů drobných korýšů.
Plejtvákovi se také říká modrá velryba. Jeho mládě váží při narození 3 tuny a je dlouhé až 8 metrů. Denně vypije 380 litrů mléka a přibírá zhruba 90 kg za den.
I ten největší dinosaurus, který vážil 70 tun, byl oproti Plejtvákovi drobkem.
Zpívající velryba Keporkak
Další známá velryba je Keporkak. Ten je přezdíván jako zpívající velryba, protože v období námluv či páření zpívá písně trvající až 30 minut. Jeho písně jsou slyšitelné lidským uchem na značnou vzdálenost. Pod hladinou jsou slyšet na vzdálenost kolem 40 km.
Keporkak je mnohem menší než plejtvák obrovský. Dorůstá do délky až 20 m a váží až 40 tun. Jiný název Keporkaka je plejtvák dlouhoploutvý. Jeho plíce jsou velké asi jako osobní automobil. Na jeden nádech pojme neuvěřitelných tisíc litrů vzduchu. V žilách Keporkaka koluje zhruba 1800 litrů krve. To je tolik krve, jako krev od tří set dospělých lidí dohromady.
Ve videu výše můžeš vidět skákající Keporkaky. S použitím silné ocasní ploutve je Keporkak schopen i přes svoji velkou hmotnost téměř celý vyskočit z vody. Obvykle se hlavou napřed vynoří ze dvou třetin délky svého těla, pak se otáčí kolem své osy a na hladinu padá po hřbetě zpět. Pád obrovského těla je doprovázen značným vodním gejzírem. A stává se, že Keporkak vyskočí až 200x za den.
Mládě Keporkaka přichází na svět ocasem napřed. A protože ještě neumí zadržovat dech, musí se potápění teprve učit. Matka ho ihned vystrčí nad hladinu, aby se mohlo nadechnout a poté učí mládě potápět se a pít mléko pod vodou. Při narození váží mládě asi tunu a měří 4 metry. Denně vypije přes 200 litrů mléka.
Bílá velryba
V roce 2003 se u australských břehů objevila bílá velryba. Zhruba 14 metrů dlouhý kytovec byl odborníky označen jako keporkak. Tato bílá velryba byla od roku 1991 spatřena již několikrát, když plavala kolem australských břehů od Antarktidy do teplejších vod. Velryba dostala přezdívku Moby. Australané byli z bílého keporkaka tak nadšení, že dokonce uspořádali velkou akci na podporu ochrany keporkaků.
Mezi další velryby patří např. Velryba Grónská, Velryba Černá.
Proč jsou velryby tak důležité?
Velryby hrají významnou roli při zachycování uhlíku z atmosféry. Jedna velryba pohltí více oxidu uhličitého než tisíc stromů. Průměrná doba života velryby je 60 let. Během této doby jedna velryba uloží 33 tun oxidu uhličitého. Po smrti její tělo klesne na dno oceánu a uhlík zakonzervuje na další stovky let v její kostře. Výrazně tak pomáhají v boji proti klimatickým změnám.
TOGETHER STRONGER FOREVER