7.5. - Historie v kostce

Dnes má svátek Stanislav.

Mužské křestní jméno Stanislav je slovanského původu. Vzniklo ze dvou slovanských slov. Prvním je „stano” s významem „pevnost”, „tvrdost” také „tábor” nebo „stanoviště” a druhým pak slovo „sláva”. Jméno Stanislav se tedy překládá jako „tvrdý bojovník”, „slavný bojovník”, také „ustav/upevni svoji slávu”, „staň se slavným”. V ČR toto jméno nosí cca 71 277 lidí.

• V roce 1840 se narodil Petr Iljič Čajkovskij.

Petr Iljič Čajkovskij byl ruský hudební skladatel. Je jedním z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů. Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou.

V mládí nejprve studoval na právnické fakultě v Petrohradě. Mimo toto studium bral i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal pomocným úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce 1863 promovat jako právník, opustil státní službu a dal se zapsat na konzervatoř.

Několikrát také navštívil Prahu, kde 6. prosince 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.

V roce 1888 při Čajkovského návštěvě Prahy mělo v Národním divadle zahraniční premiéru druhé dějství Labutího jezera. Čajkovskij si po představení zapsal do deníku: „Mimořádný úspěch. Okamžik absolutního štěstí.“ Čajkovskij se přátelil s českým skladatelem Antonínem Dvořákem, kterého v roce 1890 pozval koncertovat v Rusku.

Složil šest symfonií (např. Patetická; sedmá byla dokončena po jeho smrti), programní symfonii Manfred, symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini), slavnostní předehru 1812, Italské capriccio, čtyři suity (Mozartiana), smyčcová kvarteta (D dur a další), tři klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll), houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mj. složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.

Nejvíce ho však proslavila jeho baletní díla Labutí jezero a Šípková Růženka. Libreto k oběma operám bylo vytvořeno volným zpracováním básní ruského básníka A. S. Puškina. Velmi populární je (i mezi dospělými) pohádka Louskáček.

Zemřel v roce 1893, oficiálně na choleru, když se sám napil infikované vody. Vyjma tohoto vysvětlení se v literatuře objevila řada spekulací, nejčastější z nich je, že skladatel spáchal sebevraždu. Teorii o sebevraždě nasvědčuje fakt, že za svého života trpěl častými stavy melancholie a depresemi, které byly možná způsobeny tím, že se nikdy zcela nevyrovnal se svou údajnou – veřejně nepřiznanou – homosexualitou.

• V roce 1895 předvedl Alexandr Stěpanovič Popov první rádiový přijímač na světě.

Alexandr Stěpanovič Popov byl ruský fyzik a jedním z pionýrů rozhlasu.

Historie rozhlasu se počala psát, když byl Popov požádán, aby pro petrohradskou meteorologickou stanici zkonstruoval registrátor bouřek. Později se ukázalo se, že jeho „bleskojev“ registroval nejen blesky, ale i na umělé záblesky, krátké a dlouhé - telegrafické tečky a čárky. 7. května 1895 Popov předvedl svůj přístroj členům Ruské fyzikálně technické společnosti: bleskosvod jako anténa, koherer, telegrafní relé a zvonek. V prosinci toho samého roku oznámil dosažení pravidelného spojení, což 21. března 1896 veřejně předvedl na petrohradské univerzitě mezi budovami, vzdálenými od sebe 250 metrů.

A. S. Popov si svůj vynález původně patentovat nedal, což mělo za následek, že jej předběhl Guglielmo Marconi. Teprve v únoru roku 1900 mu byl vydán britský patent číslo 2797 na “Zdokonalení kohereru pro telegrafní signalizaci”. Plného uznání se nedožil. Marconimu byla v roce 1909 udělena Nobelova cena.

Zdroj: Wikipedie