7.4. - Historie v kostce

Dnes má svátek Heřman a Hermína.

Mužské křestní jméno Heřman (také Herman) má germánský původ. Pochází se staroněmeckého jména Herman (Hermann či archaicky Heriman), které se překládá jako „válečník“, „bojovník“ nebo „pán vojska“. Jméno vzniklo ze dvou německých slov, prvním je „heer“ nebo „heri“ s významem „vojsko“, druhá část „mann“ se pak překládá jako „muž“ nebo „pán“. V ČR toto jméno nosí cca 300 lidí. Také ženské jméno Hermína se pak významově překládá jako „válečnice“ nebo „bojovnice“. V ČR toto jméno nosí cca 1 009 lidí.

Den vzdělanosti patří do kategorie parlamentem schválených „Významných dnů“. Upomíná na vydání zakládací listiny Univerzity Karlovy, ke které došlo dne 7. dubna 1348. Ta byla první vysokou školou tohoto druhu ve střední Evropě. Existence univerzity měla velký význam pro české školství a posílila kulturní kontakty našich zemí s Evropou. Vzorem pro organizaci univerzity do čtyř fakult (artistické, teologické, právnické a lékařské) byla univerzita v Paříži.

Právě založení Karlovy univerzity je symbolem rozkvětu vzdělanosti, jejíž význam má 7. duben připomínat. Představuje výzvu pro samotné pedagogy i pilné studenty, kteří si na tento den mohou připravit rozličná projektová pásma, připomínající význam vzdělanosti pro každého z nás. 7. dubna se obvykle setkáváme i s rozšířenou nabídkou akcí jednotlivých knihoven či kulturních center.

Světový den zdraví byl vyhlášen od roku 1950, kdy vznikla Světová organizace zdraví - WHO (World Health Organization). Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň připomínkou toho, že WHO se snaží o vymýcení různých nemocí a o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě, a to hlavně u sociálně slabších částí populace. Činnost této organizace je zaměřena na prevenci.

• V roce 1348 vydal Karel IV. zakládací listinu Univerzity Karlovy.

Univerzita Karlova je nejvýznamnější česká vysoká škola, jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc studentů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v Česku. Roku 2012 tuto školu vyhodnotila organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice, jednu z nejlepších v regionu střední a východní Evropy a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na 201.–300. místo.

Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349. Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské.

Pro rozhodování o celo univerzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele Uher. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní, polský Slezany, Poláky a Rusy, saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.

Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž se část rozhodla založit univerzitu v Lipsku. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.

Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou, a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.

K 31. 12. 2009 studovalo na UK 52 842 studentů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61 621 přihlášek ke studiu a přijala 18 020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16 555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců. Z celkem 12 474 zaměstnanců je asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.

UK má vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celo univerzitní zpravodajský portál UKáčko.cz a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex.

Karlova univerzita patří mezi 1,5% nejlepších světových univerzit. Je hodnocena jako nejlepší univerzita ČR a jedna z nejlepších univerzit ve Střední a Východní Evropě soutěžící s nejlepší Ruskou Lomonosovovou univerzitou. Karlova univerzita se umístila na 31. místě v Times BRICS & Emerging Economies Rankings 2014.

Zdroj: Wikipedie, svatky.centrum