21.4. - Historie v kostce
V dnešní historii se podíváme na původ a význam jména Alexandra. Také se podíváme blíže na Nosticovo divadlo, nyní známé jako Stavovské divadlo.
Dnes má svátek Alexandra.
Ženské jméno Alexandra stejně jako jeho mužský protějšek má svůj původ v řečtině. Jméno pochází z řeckého Alexandros, které se dá významově přeložit jako „ochránce mužů“. I takový význam může mít ženské jméno. Alexandra je u nás známá také jako Saša, tato domácká varianta jména se užívá jak pro ženy, tak pro muže – Alexandry. V ČR toto jméno nosí cca 6 828 lidí.
- V roce 1783 bylo v Praze slavnostně otevřeno Nosticovo divadlo.
Stavovské divadlo (původní název Hraběcí Nosticovo divadlo, za socialismu Tylovo divadlo) je divadlo v Praze na Starém Městě na Ovocném trhu v městské části Praha 1.
Budovu dal postavit jako scénu pro veřejnost osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Plány uspořádání prostor divadla naskicoval hrabě Kašpar Heřman Künigel, stavbu v letech 1781–1783 projektoval a provedl dvorní stavitel Anton Haffenecker. Stavba jedné z prvních klasicistních budov pro veřejnost v Praze trvala dva roky.
Budova je v interiéru vyzdobena sloupy a pilastry z hnědého sliveneckého mramoru, podlahy vestibulu a foyer jsou vydlážděny bílým a hnědým mramorem. Strop jeviště má malovanou geometrickou dekoraci s groteskními motivy v pompejském stylu, pochází z úprav interiéru v letech 1859 a 1874. Josef Bergler roku 1804 namaloval návrh na oponu, olejomalba zachycuje Olymp, shromáždění řeckých bohů v čele s bohem umění Apollónem ve slunečním voze taženém trojspřežím běloušů, bohové se společně s múzami účastní produkce umění nebo jí přihlížejí. Návrh opony je zavěšen ve vstupním vestibulu nad pokladnou, originál opony se nezachoval. V letech 1804 - 1809 maloval pro divadlo jevištní dekorace Karel Postl.
Činnost divadla zahájila 21. dubna roku 1783 Lessingova tragédie Emilia Galotti. Divadlo tehdy pojalo jeden tisíc návštěvníků. Časem byla kapacita pro větší pohodlí diváků snížena na dnešních 659 míst.
Původně měl hrabě Nostic-Rieneck představu uvádět v divadle německou činohru a italskou operu. Brzy však byl repertoár rozšířen i o českou produkci, a to 20. ledna 1785, veselohrou Gottlieba Stephanieho Odběhlec z lásky synovské.
V divadle po svém příjezdu do Prahy v roce 1787 vystoupil sám Mozart a na koncertě 20. ledna osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu, která ve Vídni propadla. Nadšení Pražanů bylo veliké. Skladatel dojat srdečným přijetím, se rozhodl složit pro Prahu operu Don Giovanni jejíž premiéru 29. října 1787 opět sám dirigoval.
Roku 1799 divadlo od hraběte Nostice odkoupil čeští stavové a přejmenovali Nosticovo divadlo na Stavovské. Od května roku 1824 se začala hrát i pravidelná česká představení. 2. února 1826 zde měla premiéru první česká opera Dráteník, jejímž autorem byl František Škroup. Ten se stal v roce 1827 i druhým kapelníkem Stavovského divadla. Škroup se také zasloužil o uvedení řady oper do té doby v českých divadlech nehraných. Jeho zásluhou bylo uvedeno např. několik oper Richarda Wagnera.
Po skončení druhé světové války v Evropě v roce 1945 byla zahájena představení ve Stavovském divadle Jiráskovou hrou Lucerna. Současně s novým divadelním statutem dostalo v říjnu 1949 Stavovské divadlo i nové jméno – Tylovo divadlo.
Dvě nejdůležitější lóže jsou císařská a prezidentská. Císařská se nachází přímo naproti jevišti. Prezidentská lóže je napravo od jeviště, výhled z ní je nevalný a lístek do ní zakoupit nelze, protože je neustále rezervována pro prezidenta a jeho hosty.
Dnes je Stavovské divadlo druhou scénou Národního divadla. Vedle činoherního souboru zde působí také opera Národního divadla, která zde provozuje až na výjimky především mozartovský repertoár.