Strach a fobie - 4.díl
Fobie je strach z konkrétních věcí, situací nebo lidí, kterých se většina ostatních lidí nebojí. Tento strach může být až ochromující. Fobie doprovází bušení srdce, pocity ohrožení, v extrémním případě mohou končit i omdlením.
Fobií je celá řada, některé jsou běžně známé a mezi lidmi docela rozšířené, některé jsou hodně individuální a ojedinělé. Uvedu alespoň některé z nich:
- Klaustrofobie – strach z uzavřených místností a prostor
- Xenofobie – strach z cizího prostředí, z cizích lidí
- Aviafobie – strach z létání
- Aquafobie – strach z vody
- Agorafobie – strach z otevřených prostor
- Herpetofobie – strach z plazů
Fobie se sice mohou dobře identifikovat, protože „je vám jasné, z čeho máte strach“, ale dost obtížně se definuje, jak vlastně fobie vznikla, „jak jste k ní přišli“. Příčinou může být nějaký stresový zážitek nebo událost, kterou si sice vědomě nepamatujeme, ale naše podvědomí ji má zapsanou jako stereotyp chování a podle něj jedná. V některých případech se jedná o opravdu iracionální příčiny, které může odhalit jen odborník.
To nejhorší, když máte nějakou fobii, co můžete udělat, je shrnuto do následujících tří bodů:
- Namlouvat si, že žádnou fobii nemáte, když ji máte.
- Vyhýbat se situacím, které vaši fobii spouštějí, a komplikovat si tak život.
- Trestat se za to, že se bojíte.
Pro zvládání fobií se nejčastěji používá strategie tzv. postupného přibližování. Pro lehčí stavy se dá zvládnout vlastním autotréninkem, u těžších stavů bych doporučil pomoc odborníka. A jak tato metoda funguje? Ukážeme si to na příkladu strachu z hadů.
Vysvětlovat lidem, kteří tuto fobii mají, že je to strach zbytečný, nemá cenu. Léčba šokem, přinést dotyčnému hada, zpravidla vede k další hrůze a neschopnosti cokoliv s tím udělat. Zde funguje tzv. zástupný zážitek. Nejdříve pozorujete, nejlépe za sklem, jiné lidi, kteří drží hada. Postupně se přibližujete do chodby bez skla, mezi dveřmi, do místnosti s dotyčným člověkem, sednete se vedle něho, zvednete poklop terária a jen se díváte, dotknete se hada v rukavici, pak bez ní, a nakonec si hada vezmete do ruky. Hladinu strachu si regulujete sami tím, že si sami troufáte udělat další krok a sami se rozhodujete, kdy ho uděláte.
S odborníkem se tento proces dá zvládnout poměrně rychle, ale prozradím vám osvědčený postup, jak to můžete zvládnout i sami.
- Slovně vyjádřete to, čeho se bojíte a co to s vámi dělá. Napište to na papír a k tomu si napište, jaké to bude až svoji fobii zvládnete. Nedokážu být sám v prázdné místnosti. Všechno na mě padá, buší mi srdce a dusím se. Cílový stav: Vejdu do místnosti, chvíli tam posedím a pak přejdu jinam.
- Ve své představě si říkejte samomluvou, co se bude dít, když se svým strachem setkáte. (Přijdu do místnosti, kde nikdo není. Bude na mě všechno padat, budu se potit, ale pomalu projdu místností do té další.). Postupně budete přidávat další kroky – zastavíte se v místnosti a napočítáte do 10 – sednete si na chvíli – sednete si a budete počítat do 50 … Tak si postupně připravíte mozek na jednotlivé kroky a etapy, které pak budete prakticky provádět.
- S praktickým nácvikem začněte ve chvíli, kdy váš „teploměr strachu“ klesne pod hodnotu, kterou jste si stanovili. Plňte jednotlivé kroky, které jste si připravili ve druhé etapě.
Většinou to nepůjde hned, jeden z mých čtenářů mi popsal, jak dva měsíce trénoval, aby překonal svůj strach z dopravních prostředků. Ale když vytrváte, určitě svoji fobii úspěšně zvládnete.
Na zvládání fobií je krásné to, že vedlejším produktem je zvyšování sebedůvěry. Platí totiž: „Když jste zvládli toto, zvládnete i jiné věci.“
Máte nějakou fobii?
Zdroj: Z knihy "Strach, tréma, obavy a návody, jak na ně" (Ivo Toman)