8.1. - Historie v kostce

Dnes má svátek Čestmír a Čestmíra.
 

• V roce 1949 vznikla Rada vzájemné hospodářské pomoci.
  
  RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci byla obchodní organizace sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku. V podstatě se jednalo o mocenský nástroj pro centrální ovládání ekonomiky socialistických států Sovětským svazem, o sovětský protipól Marshallova plánu a později EHS.
  
  Zakládajícími členy RVHP byly 8. ledna 1949 Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz. Později přistoupily Albánie (1949), NDR (1950), Mongolsko (1962), Kuba (1972) a Vietnam (1978). Albánie pod čínským vlivem roku 1961 od účasti na činnosti RVHP upustila a v roce 1987 vystoupila úplně. Přidruženým státem RVHP byla od roku 1964 Jugoslávie. S RVHP částečně spolupracovaly nebo měly status pozorovatele i některé nesocialistické či rozvojové země (Finsko, Irák, Mexiko, Nikaragua, Etiopie, Laos, Jižní Jemen aj.).
  
  Sídlo RVHP bylo vždy v Moskvě. Moderní budova RVHP je 30 poschoďová výšková stavba, vybudovaná v letech 1963 až 1970, má tvar otevřené knihy. V současnosti v budově sídlí magistrát města Moskvy.
   
• V roce 1957 zemřel Josef Skupa.
  
  Josef Skupa byl významný český loutkoherec a zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka. Josef Skupa se narodil ve Strakonicích jako syn četníka. Rodina se už po pěti letech přestěhovala do Plzně. Skupa už od dětství projevoval nadání pro loutkové divadlo, a taky dobře kreslil. V r. 1915 dokončil studium na Uměleckoprůmyslové škole a stal se středoškolským profesorem. Navázal spolupráci s Městským divadlem (pro nějž například navrhoval kulisy) a později s amatérským Loutkovým divadlem Feriálních osad (založeno 1913), pod vedením lidového loutkáře Karla Nováka.
  
  Skupa v divadle projevoval značný talent a nadšení a velmi rychle se stal vůdčí osobností. Nejčastěji vystupoval s tradiční loutkou Kašpárka, ale v r. 1919 si od loutkáře Karla Noska nechal vyrobit podivného ušatého panáka, který se měl stát karikaturou přechytřelých měšťáků. Loutka dostala jméno Spejbl a poprvé s ním Skupa vystoupil na podzim r. 1920. Spejbl nejčastěji vystupoval s Kašpárkem, přičemž se stával obětí jeho šprýmů.
  
  Skupa se rozhodl obohatit ansámbl o další loutku a r. 1923 si nechal od synovce Karla Noska Gustava vyrobit postavu Švejka, s nímž úspěšně vystupoval po tři sezóny. Tím se jeho loutka Spejbla na čas ocitla mimo hlavní divadelní dění, protože ke Švejkovi a vlastně ani ke Kašpárkovi se příliš nehodil. V r. 1926 vyrobil Gustav Nosek jako překvapení pro Skupu jakousi zmenšenou a vylepšenou kopii Spejbla. Skupa se nadchl pro novou loutku, která brzy dostala jméno Hurvínek, a začal vytvářet úspěšná představení, v nichž vystupoval Spejbl jako zmatený a přihlouplý otec a Hurvínek jako jeho mazaný synek. Divadlo se stalo populární scénou s hrami jak pro děti, tak pro dospělé a Skupa dosáhl značné proslulosti. Se svými novými postavami vystupoval v rozhlase, natáčel gramofonové desky, Spejbl s Hurvínkem se objevili i v knižní podobě.

 

 

 

O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

 

Zdroj: Wikipedie

Poďakuj autorovi kreditom

Tvor svoju budúcnosť