18.7. - Historie v kostce
V dnešní historii se podíváme na původ a význam jména Drahomíra. Ve světě se slaví Mezinárodní den Nelsona Mandely.
O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
Dnes má svátek Drahomíra a Drahomír.
Ženské křestní jméno Drahomíra je slovanského původu. Jeho významem je skutečně „ta, které je drahý mír“ potažmo také „ta, která má ráda pořádek“, „ta, která má ráda svět“, také „mírumilovná“. V ČR toto jméno nosí cca 14 300 lidí. Jméno Drahomír je stejného významu a v ČR ho nosí cca 2 027 lidí.
Dne 18. červenec je od roku 2009 prohlášen za Mezinárodní den Nelsona Mandely. Po celé Jihoafrické republice lidé věnují 67 minut času veřejně prospěšným pracím. Tento počet minut není náhodný, neboť držitel Nobelovy ceny míru Nelson Mandela věnoval službě africkému lidu 67 let.
- V roce 1898 oznámili Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie objev nového prvku a navrhli pojmenovat ho polonium.
Polonium, chemická značka Po, lat. Polonium je nestabilní radioaktivní prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů. Byl objeven roku 1898 Marií Curie-Skłodowskou a pojmenován na počest její vlasti – Polska. Chemicky patří mezi kovy.
Polonium je členem uran-radiové, neptuniové i thoriové rozpadové řady a v přírodě se proto vyskytuje v přítomnosti uranových rud. Právě z uranové rudy – jáchymovského smolince bylo polonium poprvé získáno jako elementární prvek, přestože se jeho koncentrace pohybuje v množství 0,1 mg na tunu.
Ze zdravotního hlediska je polonium vysoce rizikový prvek a při manipulaci s ním musí být dodržována přísná bezpečnostní opatření.
V prosinci roku 1903 ocenila Královská švédská akademie věd manžele Curiovy a H. Berquerela společnou Nobelovou cenou ve fyzice za výzkumy spojené s objevem radia. Nejprve bylo sice zamýšleno ocenit pouze Pierra Curieho a H. Becquerela, ale jeden z porotců a zároveň osvícený zastánce tehdejších vědkyň, švédský matematik Magnus Goesta Mittag-Leffler, zasvětil do sporu Pierra a v reakci na jeho stížnosti byla i Marie Curie-Skłodowská odměněna jako první žena v historii Nobelovou cenou.
- V roce 1995 se probudila k životu sopka Soufrière Hills na ostrově Montserrat.
Soufrière Hills je aktivní stratovulkán nacházející se v jižní části karibského ostrova Montserrat. Název sopky je francouzského původu a znamená „výstup síry“.
Byl považován za vyhaslý, ale v roce 1995 se opět stal aktivním. Jeho sopečná činnost učinila jihovýchodní část ostrova neobyvatelnou. V současnosti zde lze pozorovat např. růst hlavního sopečného dómu, stejně jako i jeho propady, pyroklastické proudy, chrlení sopečného popelu, ale i explozivní erupce. Nejvyšším vrcholkem vulkánu je Chances Peak (915 m n. m.).
První známky aktivní činnosti vulkánu se projevily v červnu 1995 ve formě výstupů popela a páry. Sopečná erupce dne 21. srpna 1995 spojená s pyroklastickým proudem a až několikametrovými nánosy tefry vyvolala evakuaci jižní části ostrova, včetně hlavního města Plymouth. O dva roky později, 25. června 1997, proběhla další erupce, výron magmatu a pyroklastického materiálu, které zabily 19 lidí. Mezi 4. a 8. srpnem 1997 byla většina Plymouthu zničena. Správa ostrova se následně v roce 1998 přesunula do Brades v severní bezpečnější části ostrova.
Sopečná činnost způsobila i emigraci obyvatelstva, zatímco na začátku 90. let 20. století ostrovní populace čítala na 11 000 obyvatel, v roce 2010 zde žilo jen 5 000 lidí.